Po dlouhém čekání na uvolnění karanténních opatření jsem se spolu s rodiči, sestrou a turisty KČT UH včetně mého dědy konečně vydal na výlet. Na týden jsme jeli zájezdovým autobusem do Rychlebských hor s mezizastávkou na Sovinci a Pradědově galerii – nádherné výstavě soch vyřezávaných ze dřeva.
Ubytovaní jsme v Eko Centru Rychleby v Javorníku. Bylo to pěkné, relativně nové stavení. Pokud člověk není náročný, vybavení bylo více než dostačující.
Přes dny jsme, zpravidla v náročném terénu, chodili podél hranic, přes hory, přes doly a užívali si nádherné scenérie.
Od 1. do 6. března jsme si byli se známými zalyžovat na Malý Ötscher (pro polygloty Kleiner Ötscher). Velký Ötscher (Großer Ötscher) byl bohužel pro nedostatek sněhu zavřený. Ubytování jsme měli v „Ferienhaus Weitental“, hezkém dvouapartmánovém domě, který měl vše, na co si u horské stavby vzpomenete (jenom nefungovala televize).
Byl to skvělý zážitek – široké sjezdovky, několik sedaček a vleků. Školy a snowboardisti sice v průběhu dne sjezdovku spolehlivě zničili, ale ti jezdili zejména na hlavní sjezdovce, takže nebylo složité se jim vyhnout.
Speciální kapitola sama o sobě je stravování – snídali a večeřeli jsme z vlasních zásob (v průběhu jednom doplněny ve Sparu v Gamingu) a obědvali v restauraci na dolní stanici lanovky – jídlo bylo skvělé, ale porce strašně velké a drahé. S oblibou jsem si bral Almdudlera, dokud jsem nezjistil, že půllitr stojí €3,90. Zpočátku to vypadalo, že bude složitá domluva, ale nakonec se ukázalo, že jedna ze zaměstnankyň umí česky.
Po cestě zpět jsme se i stavili do baziliky v Mariazell. Zvenku se sice opravovala, ale vevnitř byla hezká – nádherný strop i sochy, ale byla v ní bez čepice zima.
No a pak už jen do Billy pro sendviče a zpět domů…
Dnes, 19. října, jsme se již podruhé vydali otestovat naši loďku jen na plachtách. Akce se opět konala na jezeře u Ostrožské Nové Vsi, ale nebyla přestávka jen jsme udělali okružní jízdu. Byl to skvělý pocit… 😃
Dnes, 13. října, jsme se všichni čtyři vydali na historicky první test naší loďky jménem NemoTora bez motoru. Autem jsme dojeli do Ostrožské Nové Vsi a odtud asi hodinu pluli kolem rybářského poloostrova a dopluli jsme na ukončení sezóny kounovských potápěčů, jímž členem je můj dědeček a kam vždy jezdíme na kole, tedy tentokrát jsme to zkusili jinak…
S politováním musím oznámit, že dne 4. dubna 2019 kolem 8:00 ráno nám ve věku nedožitých 11 let a 9 měsíců umřel náš pejsek Espi. Pochoval ho náš táta za zahradou a byli jsme u toho všichni. I Max.
