Od 1. do 6. března jsme si byli se známými zalyžovat na Malý Ötscher (pro polygloty Kleiner Ötscher). Velký Ötscher (Großer Ötscher) byl bohužel pro nedostatek sněhu zavřený. Ubytování jsme měli v „Ferienhaus Weitental“, hezkém dvouapartmánovém domě, který měl vše, na co si u horské stavby vzpomenete (jenom nefungovala televize).
Byl to skvělý zážitek – široké sjezdovky, několik sedaček a vleků. Školy a snowboardisti sice v průběhu dne sjezdovku spolehlivě zničili, ale ti jezdili zejména na hlavní sjezdovce, takže nebylo složité se jim vyhnout.
Speciální kapitola sama o sobě je stravování – snídali a večeřeli jsme z vlasních zásob (v průběhu jednom doplněny ve Sparu v Gamingu) a obědvali v restauraci na dolní stanici lanovky – jídlo bylo skvělé, ale porce strašně velké a drahé. S oblibou jsem si bral Almdudlera, dokud jsem nezjistil, že půllitr stojí €3,90. Zpočátku to vypadalo, že bude složitá domluva, ale nakonec se ukázalo, že jedna ze zaměstnankyň umí česky.
Po cestě zpět jsme se i stavili do baziliky v Mariazell. Zvenku se sice opravovala, ale vevnitř byla hezká – nádherný strop i sochy, ale byla v ní bez čepice zima.
No a pak už jen do Billy pro sendviče a zpět domů…