14 km: Stezka Z. Sedláčka

Sice se mi vůbec nechtělo vstávat, ale nakonec jsem se vydal na autobusové nádraží, odkud mi v 8.20 jel autobus do Košíků. Po příjezdu jsem se zapsal a spolu s mým dědou přecházíme k památníku Zdeňka Sedláčka, kde můj děda, jakožto vedoucí uherskohradišťského odboru KČT, a starosta Košíků mají projev již ke třináctému otevření Stezky Zdeňka Sedláčka. Poté se děda pro jistotu starosty zeptal, jestli u nich náhodou neplatí vyhláška o zákazu sbírání hub. Starosta se usmíval a říkal, že u nich nic takového neplatí. Vyšli jsme tedy na trasu. Opustili jsme vesnici a vešli do lesa. Ke zklamání všech nikde žádné jiné houby kromě muchomůrek. Děda ve vtipu poznamenal, že už je mu jasné, proč se starosta tak potutelně usmíval. Včera asi nechal vytvořit rojnici a všechny houby vysbírat. Zprvu jsme se tomu smáli a brali to jako vtip, ale později jsme tomu i začínali věřit, protože nic jiného než muchomůrky, vyvrácené kmeny plné václavek a plesnivé holubinky prostě nebylo.

Na samotných Skalkách Zdeňka Sedláčka, na jejichž zpřístupnění intenzivně pracoval, protože i tak je tam terén dosti náročný, bylo vyvráceno mnoho stromů, takže se občas tvořily kolony, protože je bylo nutné přelézt, prolézt či podlézt. Pak jsme přes Svatého Huberta přešli k Zuzančině studánce, kde si dáváme svačinu. Poté přes Budačinu přecházíme k Mariánské studánce. Odsud jdeme po neznačené stezce na Sypčiny, odkud je to přes Zadní Paseky jen kousek zpět do Košíků. Čekáme 3 hodiny na autobus a v 16.50 jdeme domů.

Ladislav Špaček v Uh. Hradišti

Dnes jsme šli na program „Ladislav Špaček: Etiketa není věda“ v našem kině. Bylo to zajímavé a poučné, rozhodně jsem se dozvěděl hodně věcí. Pan Špaček to bral dosti úsměvnou formou a rozhodně to nuda nebyla. Kdyby se vám ta možnost naskytla, rozhodně doporučuji. Bohužel jsem tedy musel odejít o čtvrt hodiny dříve, protože jsem mě první lekci tanečních, takže je to snad dostatečná omluva za malý společenský přestupek.

Výlet na Vsetín a do Zlína

Ráno v 8.33 jedeme z Huštěnovic do Zlína, odtud v 9.30 na Vsetín. Nastupujeme do autobusu 6 a vycházíme po pár komplikacích nahoru na kopec ke hvězdárně, která je sice malá, ale výklad k ní je velmi zajímavý. Po prohlídce scházíme přes hřbitov zpět na náměstí, kde si na oběd dáváme dobré kuřecí stripsy za 108 Kč. Poté jdeme dle babiččiny tradice do obchodu s oblečením, kde si kupuju (😕) tričko za 299 Kč. Autobusem 3 jedeme zpět na nádraží a zpět do Zlína. Projdeme přes Zlaté jablko, uděláme malý nákup a babička se jde podívat do obchodu s oblečením a já si se sestrou dávám dobrý mražený jogurt na náměstí za 43 Kč. Babička se vrací a jdeme do kina na film Bez věcí nad věcí. Byl celkem dobrý, ale přístupnost 12+ má svůj důvod. V 19.20 jedeme busem zpět do Huštěnovic.

VIDA! Brno

V sobotu jsme v 7.46 jeli vlakem do Brna, kam jsme přijeli v 9.23. Poté jsme koupili trdelník a kafe a jeli tramvají 1 na zastávku Výstaviště – hlavní vstup a přešli k VIDA! centru. Pokud byste někdy byli v Brně, je to opravdu skvělý zážitek, vřele doporučuji tam jít! Je plné zajímavých experimentů a interaktivních prvků. Je to program na celý den a určitě se nudit nebudete 🙃. Tak šťastnou cestu!

Výlet do Prahy 19.-21.8.

Spolu s mými dvěma kamarády jsem si vyjel na třídenní výlet do Prahy. Byli jsme na exkurzi na letišti, ve hvězdárně, pluli přívozem přes Vltavu, prozkoumávali Barrandov, navštívili Hrad, ale hlavně jsme asi 60% času strávili Geocachingem. Byl to skvělý výlet, moc rád bych si to zopakoval.

Všechny fotky si můžeš zobrazit kliknutím sem: https://1drv.ms/f/s!Agf5HKLaSZDKjlS-_SjUL2kmu_zG

13 km: Chlum – Jižní Svahy

V neděli 14.7. jsem šel s rodiči na výšlap. K malenovickému obchodnímu centru jsme dojeli autem, odtud poté v 9:58 trolejbusem 6 na zastávku Malenovice, křiž. Přešli jsme na zastávku Malenovice, točna, odkud jsme v 10:18 vyjeli autobusem 52 nahoru na Chlum. Po výstupu byli rodiče překvapení. Líbil se jim zdejší starý kostel a hezké domky kolem cesty. S mámou jsme se šli projít kousek po silnici dolů, táta na nás počkal na lavičce u kostelíku. Poté Chlum opouštíme.

Jdeme přes lesy a pole směrem k hostišovské rozhledně Na Strážné. Po příchodu jsme zjistili, že je zamknutá a za vstup se platí 50 Kč, tak jdeme raději do hospůdky vedle ní. V hospůdce obsluhoval poněkud svérázný pán, ale dalo se s ním nakonec dobře pobavit. Dáváme si pětkrát půllitr oranžády po 15 Kč, dva boršče po 65 Kč a já si beru ostravskou klobásu za 30 Kč.

Z Hostišové poté odcházíme. Vzhledem k vedru děláme časté přestávky, například v přístřešku pod Zadním vrchem. Vrchu přicházíme na zastávku Jižní Svahy, Kocanda, před kterou se nám naskytl poněkud komický pohled;

V 15:24 odjíždíme trolejbusem 6 z Jižních Svahů zpět k malenovické obchodní zóně. Koupíme si nanuky a rodiče se jdou ještě podívat do Möbelixu. Poté odjíždíme autem zpět domů.

Noční přechod: 5. a 6. 7.

V 17.56 vyrážím z velkou krosnou na autobusové nádraží, kam přicházím v 18.13. V 18.21 odtud vyjíždíme s dědou a dalšími dvěma dobrovolníky na zastávku Jankovice,,hor.konec. Přes Staré Mýto jdeme na Bunč, kde si od 20.15 do 21.36 děláme přestávku. Dávám si 0.5 l Kofoly a Margotku, celkem za 55 Kč. Vyrážíme směr Brdo. Celou cestu všude svítí spousta světlušek. Na místo přicházíme v 22.37, a pod kupodivu otevřenou rozhlednou přespáváme.

Ráno se probouzíme okolo 6.00 a jdeme na Vlčák. Dlouho čekám na zbytek výpravy, protože ještě sbírali houby. Bylo po dešti, takže jich bylo opravdu hodně. Odbočíme ze značené turistické trasy a přes Smutný žleb přicházíme k zastávce Salaš,,točna. Autobus sice jede za 12 minut, my místo toho ale jdeme do hospody. Dávám si pizzu, Kofolu a Míšu. Ve 12.53 jedeme ze zastávky Salaš,,dolina zpět do Uh. Hradiště, čímž naše výprava končí.

Výměna Mayen: 7. den

Dnes mám ve škole první tři hodiny spolu s Pierrem. První je hudebka – jak mi Pierre řekl, nikdy nezpívají, jen probírají a poslouchají hudbu, kde mají rozpoznat nástroje, ničemu nerozumím a čtu si dTest. Druhou hodinu má latinu. Sice nevím, k čemu mu bude, ale má ji. Nerozumím, čtu dTest. Třetí hodinu se první probírá „jak udržet demokracii ve své zemi“, takže taková novodobá propaganda, poté jdeme na PC a tvoříme minireferát, který ale naštěstí odprezentuje sám y až tam nebudu.

Poté jdeme do knihovny, ale naštěstí už nekreslíme komiks, ale vyplňujeme dotazník jak se nám výměna líbí a píšeme zhodnocení. Poté jdeme do hradu do muzeum oblasti Eifel (tak se to tu jmenuje – něco jako Morava). Výstavka byla hezká, o tom žádná, ale bylo to strašně kýčovité. Starý kus břidlice, jejíž těžením je Eifel proslulý, a vedle toho červený světelný panel apod. Pak jdeme do podzemí, kde si procházíme bývalé štoly. Celkem zajímavé, nějaký kýč se ale taky občas vloudí. Toto jsem já s helmou a bundou.

Z podzemí jdeme 12 pater (!) nahoru na věž. Rozhled hezký, ale byl jsem s těch schodů tak unavený, že jsem si na nějaké focení vůbec nevzpomněl. Pak jsem šel na náměstí a konečně jsem si dal špagetovou zmrzlinu za €5.70. Tvar hezký, ale byla to normální zmrzlina, ekonomičtější by bylo koupit si 5 kopečků vanilkové zmrzliny.

Paní Müllerová nás veze domů a jdu na nákup. Dám tam tohle a tohle a tohle, povětšinou vše kolem nebo pod €1 a najednou €12.87… Do 17.21 hraji na Nintendu, rozloučím se s Pierrovým bratrem Matteem a Bobbym a pak jedeme ke škole, kde máme v kafeterii párty (nemají školní jídelnu, jen velikou budovu s mnoha lavičkami, kde obědvají jídlo zpravidla z domu, plus je tady obchůdek). Každý z rodičů něco přiveze je tu plný dvojstůl a jídla – úplný raut. Postupně si dávám (chronologicky řazeno): pomerančový džus, muffin, muffin, cola, nějaký smetanový dezert, tortilla, cola a 3x banánová bábovka (ta neměla chybu). S sebou si beru quiche paní Müllerové, 2x bábovku, tortillu a jablko. V 20.03 vyjíždíme ze silnice gymnáziem domů. Holky povětšinou brečí, a to i přesto, že se za 14 dní uvidíme znovu. Ale děkuji, Mayene, strávil jsem v tobě 7 hezkých dní.

Po cestě si občas kousnu tortilly, ale je celkem pálivá. Cesta byla dlouhá – od osmi večer do osmi ráno s přestávkami kolem půlnoci a čtvrté hodiny ranní. Kdybyste někdy potřebovali do této oblasti, leťte letadlem.

Samozřejmě se ne všechny fotografie vešly. Všechny si lze prohlédnout na https://1drv.ms/f/s!Agf5HKLaSZDKi1sE5G1j-duh97su.

Výměna Mayen: 6. den

Ráno mě a Pierra v 6.42 probudí Bobbyho zoufalé kňučení. Všichni doběhnou během třiceti sekund, ale už je klid. Posnídáme, dostanu svačinu (navíc i jahody) a v 8.11 přijíždíme na Schützenplatz. V 8.23 vyjíždíme směr hrad Eltz. Dojedeme na parkoviště, odkud jdeme po hezké lesní cestě k hradu, který je opravdu velmi dobře schovaný mezi lesy.

Hrad byl uvnitř hezký a prohlídka zajímavá, mají v podzemí i pokladnici s více než 500 cennými podněty, ale bohužel jsem nemohl fotit. Tady je alespoň nádvoří.

Když vyjdeme z hradu, dávám si Oreo nanuk za €2.40. Jdeme dolů podél řeky Elz do vesnice Moselkern, kde si dávám kopeček pistáciové zmrzliny, jenže byl poslední a byl moc malý, tak dostávám další kopeček vanilkové zmrzliny zdarma, celkem tedy za €1. Ve 12.32 vyjíždíme zpět do Mayenu. Přijíždíme na zastávku Gymnasium, ale k tomu je to ještě dobrých 200 m do pořádného kopce. Tam máme od 13.15 do 14.00 přestávku na oběd – dojím poslední jahodu a bulku – a kupuji si Mentos Duo za €1. Pak nás na celé tři dlouhé hodiny zatáhli do knihovny, kde kreslíme komiks o historii města. Po příjezdu domů asi 30 minut hraji na Nintendu a pak večeříme.

V 19.57 vyjíždíme autem k obchodu REWE, kde se setkáváme s několika členy výměny. Všichni si kupují alkohol, mimo mě, já si beru 225g balení nimm2 za €0.99 (pokud se Lach Gummi dostane do ČR, nekupujte to, je to pěkný hnus). Za poslední dobu jsem sice snědl hodně sladkého, ale rozhodně lepší než do sebe lít tolik alkoholu. Jdeme do hradní zahrady, ale nebaví mě to tam – jen alkohol a „hudba“, a tak jdu pěšky domů. Osprchuji se, mezitím přijde Pierre a kolem 22.45 jdeme spát.