Pro přehlednost budu všechny zápisky ohledně Interrailu v červenci a srpnu 2022 nahrávat na zvláštní stránku https://interrail.danslo.cz.
Autor: Daniel Slováček
Ráno vstáváme v 6:45, snídáme a po 8:00 děláme check-out. Bohužel máme do 11:16 malo času, takže jsme všechno museli tahat s sebou. Jedeme metrem a tramvají k válečnému památníku…


…a odtud znovu na kus Berlínské zdi „East Side Gallery“, tentokrát důkladněji.


Odtud jedeme na hlavní nádraží, což po nějakých rychlých nákupech je tak tak na odjezd EuroCity směr Praha. Ve vlaku si dáváme oběd, já si beru svíčkovou. Byla skvělá, jen knedlíky byly trochu tvrdší.

V Praze pak máme něco málo přes hodinu…


…a jedeme domů.
Ráno jsme opět měli budíka na 7:45, ale nakonec jsme přeci jen šli na snídani až po deváté.

Poté se jdeme 1.5 km dlouhou procházkou podívat na hřbitov, kde jsou pochováni pohádkáři bratři Grimmové. Chvíli však trvalo, než jsme na tak velkém hřbitově jejich hroby našli…

Dále se zde nacházel památník obětí obou světových válek.

Z velmi nevkusné stanice Yorckstraße…

…jedeme na stanici Zoologischer Garten, kde jsme šli do na můj vkus až příliš moderního kostela, můj celkový dojem ještě zhoršilo to, že nahoře někdo naprosto strašným způsobem třískal do varhan, což mi rvalo uši.

Dále jedeme dvě stanice metrem na Hansaplatz, odkud opět podnikáme lehkou turistiku o délce asi 700 m k Vítěznému sloupu, …

…odkud byl moc hezký výhled.

Autobusem 100 se vracíme zpět na náměstí u ZOO, kde se rozdělíme na oběd. Dva jdeme do KFC, ostatní tři do čínské restaurace.
Odtud poté jedeme k Bundestagu, …

…památníku vyvraždění národů Sinti a Roma, …


…procházíme Braniborskou bránou…

…a zastavujeme se u památníku obětí holocaustu (uprostřed jsou ty bloky až cca 5 metrů hluboko).


Dále dlouhou dobu trávíme v Německém dómu (Deutscher Dom), kde jsou dlouze rozepsané dějiny Německa, bohužel však jen v němčině.


Odtud jedeme metrem na Museumsinsel – Muzejní ostrov, přičemž se jedná o zbrusu nově otevřenou stanici s nádherným vzhledem…

…a poté si procházíme Museumsinsel samotný.


Následuje Berlínská zeď u nádraží Ostbahnhof…

…a kluci mají na 20:00 zarezervovaný vstup na televizní věž na Alexanderplatz – nejvyšší v Berlíně. Následuje večeře v pizzerii, …

…obdivování hodin (nepodporují však letní čas)…

…a jízda domů. Celkem jsme dnes pěšky ušli 22 km.
Ráno vstáváme v 7:45, na 8:00 jdeme na snídani (byla skvělá – croissanty s jahodovým džemem a džusem). Na ubytování byli tak hodní, že nám dovolili si tam nechat tašky, a jeli jsme do centra.

Chodíme po centru, dávám si milkshake, …

…posloucháme osmiminutovou zvonkohru na nové radnici, …

…díváme se na Apple Showroom…

…a procházíme si zámecké zahrady Hofgarten.


Kluci si jdou dále procházet památky a já se jedu projet S Bahn na okraj Mnichova a zpět do města a poté první třídou v německým vysokorychlostním vlaku ICE do Augsburgu a zpět, …

…přičemž výběr této trasy je naprosto účelný, protože se zároveň jedná o nejoblíbenější DLC mé nejoblíbenější hry… 😊


Z Mnichova poté jedeme všichni ICE do Berlína.





Po celkových šesti hodinách jízdy (Mnichov – Augsburg – Mnichov – Berlín) jsem začal přemýšlet, jestli jsem v životě zažil něco lepšího, ale zdá se, že toto byl nejlepší zážitek mého života… 😍

Před desátou hodinou přijíždíme do Berlína, …

…jedeme na ubytování…

…a po check-inu jdeme spát.
Ráno vstávám v 4:45, posnídám a jdu na nádraží, kde se setkávám se zbytkem výpravy – celkem nás jede pět. Čeká nás přesně 10 hodin cesty vlakem, a to včetně čtyř přestupů.

Nakonec konečně přijíždíme na stanici München-Riem, odkud jedeme autobusem 194 na ubytování. Hotel je zřejmě novostavba a je moc pěkně vybavený.

Následuje procházka po historickém centru města…



…a dále jedeme na Olympiazemtrum. Na oběd si dáváme pizzu v Pizza Hut.

Procházíme přes nádherný olympijský park s velkou vodní plochou…

…a jedeme na nejvyšší vyhlídku v Mnichově na olympijské věži. Je to nádherný výhled, to je ale opravdu potřeba zažít… 😊

Dále jdeme do BMW Welt, což je největší showroom BMW přímo u ředitelství.



Už je pozdě večer – asi 22:00, tak vyrážíme na ubytování a jdeme spát…


PS: Večeře nebyla, byli jsme hodně najezení z oběda 😅
EF Londýn: 28. den
Ráno jsem vstal v 8:30, posnídal jsem croissanty s jahodovým džemem a kolem 9:30 se rozloučil a odešel. Autobusem jsem dojel na East Croydon…

…a odtud jsem jel vlakem na London Victoria. Tam mi ujelo metro před nosem, takže jsem musel 10 minut čekat.

Vlak na letiště jsme ale v pohodě stihli…

Vlak to byl nádherný, nejhezčí, co jsem tady viděl, a hodně pohodlný.

Na letišti jsme tedy prošli kontrolami (musel jsem exnout jahodové pití 😅), poobědvali £5 Meal Deal v Duty Free zóně a šli na gate 50.
Odlétli jsme dokonce 5 minut předem, měli jsme letět v 13:55 (GMT 0).

U Ryanairu, jakožto nízkonákladové společnosti, jsme tentokrát bohužel žádnou bezplatnou svačinku nedostali. Do Brna přilétáme v 16:45 (GMT +1), o 15 minut dříve, než bylo plánováno.
Projdeme pasovou kontrolou, vyzvedneme si kufry a na parkovišti nás čeká vřelé přivítání mými rodiči. Kluky rozvezeme domů, vyzvedneme v Popovicích brambory 🙃 a jedeme domů, kde mě vřele víta Maxík…

…babička a sestra, které jsem přivezl tři knížky, takže ta je v sedmém nebi.
Na jednu stranu je škoda, že už je konec, protože mi to strašně rychle uteklo – užíval jsem si každou vteřinu tam strávenou, a na druhou stranu doufám, že jsem tam nebyl naposledy, protože se mi tam opravdu moc líbilo. Děkuji Londýne, zase někdy příště… 🥰
EF Londýn: 27. den
Velkoryse jsem si před spaním nastavil budíka kolem 0:45 na 7:00. Upřímně jsem se k tomu nedokopal a vstal „až“ v 7:20.
V 8:01 jsem jel na London Bridge a v 8:14 jsem byl tam. Já blbec jsem ještě nikam nezajel, ale přes hodinu a půl jsem tam strávil naprostým nicneděláním v poslední den. Takové plýtvání časem! 🤦♂️😂
Chvíli před 10:00, což byl smluvený čas, jsem narazil na Jirku a jeli jsme spolu na Finsbury Park (Kubík měl vybitý telefon, že jsme se setkali později).

Přicházíme na stanici Harringay Green Lanes, odkud jedeme na Tottenham Hale (Jirka měl kupodivu při přestupu na stanici Seven Sisters problémy s NFC, takže si musel koupit Oyster card za £5 a nabít na ni kredit – záhadou ale je, že později toho dne již NFC fungovalo bez problémů).
Na stanici Tottenham Hale se potkáváme s Kubíkem, který nám říkal, že už tam na nás čeká asi tak půl hodiny a že jsi v mezičase prošel přilehlé nákupní centrum… 😅
Hlavní účel cesty jsem ale nebylo navštívit přilehlé nákupní centrum, ale Walthamstow Wetlands – velké vodní rezervoáry.


Lehčí turistiku na stanici Lea Bridge celkem o asi 5.5 km jsme ušli za nějakou hodinu a čtvrt.


Vlakem jsme dojeli na Stratford (13:23), kde jsme si chtěli dát oběd, jenže nákupní centrum Westfield byla úplně neuvěřitelně narvané davy lidí, takže jsme raději jeli vlakem do města na Liverpool Street. Přímo u nádraží jsme našli burgerovou restauraci. Bylo to sice drahé, ale naprosto úžasné. Oslovilo mě to mnohem víc než včerejší Dishoom.

Kuba chtěl domů nakoupit nějaké bonbóny, takže jsme se ještě chtěli stavit do Candy Shopu na Camden Town… A teď to tam opravdu žilo. Streetmarket, pouliční zpěváci, jídlo všude možně a hlava na hlavě.

Kuba ale přesto chtěl zajet do toho původního na Piccadilly Circus, takže jsme se stavili ještě tam, a když už jsme tam byli, tak jsme se ještě šli podívat, jestli už náhodou není otevřený ten Candy Shop, kam jsme se tenkrát byli podívat jako první. Není…

No a poté už jsme jeli domů. Večeře mi popravdě dneska moc nechutnala, a ač jsem byl doma kolem sedmé, asi na půl hodiny jsem usnul.
Ještě včera mi bylo strašně moc líto, že už to končí, ale v průběhu dneška mi postupně začalo docházet, že měsíc i tak stačí a že už se mi přesto celkem stýská po domově…
EF Londýn: 26. den
Ráno jsem vstal v 8:20, dal jsem si croissanty s jahodovým džemem a 8:45-10:05 jsem měl přednášku na téma Meat – Maso.
Jako vždy to bylo velmi zajímavé, ale co mě překvapilo, byly statistiky. Představ si, že každou vteřinu je jen v USA zabito asi 150 kuřat. Teď, teď, teď…
Po hodině jedu vlakem do školy, kde jsem si s Kubou dal oběd. Dneska jsem si trošku dopřál… 😅

V první hodině probíráme slovíčka z ekonomiky, ale taková praktická typu splátka, půjčka, jízdné, pokuta a tak dále. Ve druhé hodině jsme se dívali na YouTube na jeden díl seriálu BCC „The Apprentice“ („Učeň“). Je to o tom, že se mladí lidé snaží o přízeň lorda Sugara, miliardáře, který každý rok s vítězem začne byznys s £250000. Poté jsme se o tom chvíli bavili a na konci hodiny jsme s Jirkou (a dalšími, kteří tento týden končili) dostali certifikát. Dosáhl jsem na C1-2 a mám osvědčení ze závěrečného testu na C1… 😌

Po škole jsem se vrátil domů a po chvíli snědl velmi chutnou večeři.

Ve 20:00 jsme si dali sraz u London Bridge a asi hodinu a půl jsme bloudili (i zapadlými) londýnskými uličkami.


Poté jsme na Jirkovo přání jeli ještě na Highbury & Islington, kde jsou dle něj mic pěkné ulice. Po příjezdu jsme si dali trochu jídla v McDonald’s a pak nám došlo, že už je vlastně po 22. hodině a že už je asi čas jet domů, takže jsme tam jeli zbytečně – Mekáč je všude… 🤷♂️
V Croydonu jsem se ještě trochu projel tramvají. Doma jsem se pak rychle osprchoval a napsal tento článek, abych šel co nejdříve spát. Zítra mám poslední svobodný den, takže ať se zbytečně neválím v posteli, mám budíka na 7:00… (0:44, GMT 0)
EF Londýn: 25. den
Posnídal jsem tousty s jahodovým džemem (asi to vypadá jako lhostejná strava, ale jediné věci, které od rodiny mám ve skříňce jsou toustový chléb, croissanty, jahodový džem a čoko-pomazánka).
V pohodě stíhám první vlak, takže ještě mám čas se zastavit v Tescu a koupit si pití.

Na dnešek a zítřek tedy máme náhradní učitelku. Učebnice ji vůbec nezajímala, zato jsme se dívali na archivní záznam BBC Dragons‘ Den, kde inovátoři prezentují své startupy před pěti bohatými a vlivnými lidmi a žádají je o financování.
Ve spojení s tím jsme potom dělali různé diskuze a vyplňovali otázky. Bylo to hodně zajímavé a zábavné… 😊
Oběd jsem měl dneska jednoduše úžasný 😍


Po škole jedu rychle domů, abych stihl online hodinu ve 14:00. To dneska byla nudná, upřímně jsem v průběhu usnul… 🤷♂️😂
Pak jsem se byl projet do Shenfieldu (po cestě jsem si ještě vzal bezplatné noviny Evening Standard, které jsem v průběhu dne intenzivně četl)…

…a na 20:30 jsme měli rezervaci do indické restaurace Dishoom. Byl to sice gastronomický zážitek, ale utratili jsme tam šílené množství peněz…


Domů se vracím asi 10 minut po večerce, osprchuji se, napíšu příspěvek, chvíli ještě čtu noviny a jdu spát (doufám 😀).
EF Londýn: 24. den
Ráno jsem vstal v asi 10:15, posnídal croissanty s jakousi podivnou čoko-pomazánkou a udělal ten padesátiminutový test C1.2 – byl opravdu hodně těžký a měl jsem obrovské problémy s časem… 😰
Pak jsem jel do školy, chvíli jen chodil sem a tam a pak jsem si dal na oběd špagety a Fantu.

Ve třídě bylo znát, že ty hloupé hry na pořady o vztazích učitelku nějak zaujaly, takže jsme si celou druhou vyučovací dvouhodinovku chystali a hráli pořady o rande naslepo. Nebudu blíže specifikovat… 😑😂
Dnes to byl poslední den, kdy je ve škole, zítra a pozítří dostaneme někoho jiného, takže jsme si už udělali „fake graduation“.

Po škole jsme s Jirkou jeli do největšího londýnského parku Hampstead Heath. Byl opravdu velký a opravdu hezký, ale tento nebyl tak striktně po anglicku upravovaný, ale spíše byl nechám ladem v dobrém slova smyslu… 😀
Z druhého konce párku jsme jeli autobusem 210 na stanici metra Finsbury Park, odkud jsme jeli domů. Doma na mě čekala večeře, opět absolutně nemám ponětí, co to bylo za jídlo, ale přišlo mi to takové nijaké… 🤷♂️

A poté se před spaním ještě dívám na Netflixu na jeden díl seriálu Night on Earth.