Po pondělní škole jsem jel přespat do Prahy za kamarádem Kubou, se kterým máme naplánovaný výlet do Florencie. Cesta přes Milán i s vlakem nás vyšla výrazně lépe – odlétáme z pražského letiště ve čtvrtek v 9:05.
Vstáváme v 6:30, v 7:20 jedeme na letiště. Všechno jde hladce, odlétáme načas, přilétáme v 10:25 s 10minutovým náskokem.
Autobus z letiště jsem pro jistotu koupil až na 12:00. Po chvilce neúspěšného hledání něčeho k jídlu jsme to zapíchli na lavičce před terminálem, načež k nám přišel pár Čechů s dotazem, jak se dostat na terminál 1 – ten je totiž vzdálený přes 3 km.
Podle Google Map ale od zastávky „free terminal shuttle“ měl jet autobus za ž víc než půl hodiny, což mi přišlo zvláštní. Šli jsme tak na nádraží, ale až tam nám řekli, že vlakem se prý mezi terminály nesmí jezdit a že autobus jezdí každých 15 minut – a v 11:45 skutečně přijel.
Náš autobus s mírným zpožděním přijel taktéž a po příjezdu na autobusové nádraží Lampugnano se metrem vydáváme do centra Milána na Porta Garibaldi, kde sídlí několik italských společností, zejména Uni Credit Bank.
Následuje jízda rychlovlakem Frecciarossa – doslova „červená šipka – v business třídě (přesto vyšlo výrazně levněji než letenka přímo) do Florencie (1h58m, 301 km). V ceně byl i sendvič a welcome drink – Kuba si ale sám alkohol dávat nechtěl, takže jsme skončili u džusu… 🫣
Po krátké procházce po centru Florencie…
…si v dobře hodnocené restauraci dáváme za překvapivě přijatelnou cenu večeři. Následně jsme pochopili, protože porce byly spíše symbolické – zato naprosto výborné.
Ubytování máme na okraji města ve stanu. Ač to zní děsivě, stan je v tomto případě opravdu slušný – je to spíš chatka. Velká postel, koupelna přímo vevnitř a klimatizace, která je i schopná příjemně vytopit.
