Dnes, 16. listopadu, jsem se se svým kamarádem Kubou vydal na demonstraci na Letné. Doprava na Letnou byla narvaná – udělali jsme dobře, že jsme z vlaku vystoupili už na Libni a odtud jeli tramvají, už tam byla poněkud plná a na Vltavské už nebylo kam, museli jít chudáci pěšky… 😕
Na pláni bylo narváno, účastníků bylo více než minule – přes 300 000 lidí. Atmosféra byla úžasná, ale hlavně je to skvělý pocit, že jste součástí „velkého hlídacího psa“, kterému už aktuální stav politiky leze krkem.
Nenechte si prosím zavřít hubu koblihou. Spolek Milion chvilek pro demokracii pořádá demonstrace čím dál častěji, tak se připojte. Ubraňme naše milé srdce Evropy spolu! Pokud máte odznáček, určitě jej noste… 😉
Dnes, 19. října, jsme se již podruhé vydali otestovat naši loďku jen na plachtách. Akce se opět konala na jezeře u Ostrožské Nové Vsi, ale nebyla přestávka jen jsme udělali okružní jízdu. Byl to skvělý pocit… 😃
Dnes, 13. října, jsme se všichni čtyři vydali na historicky první test naší loďky jménem NemoTora bez motoru. Autem jsme dojeli do Ostrožské Nové Vsi a odtud asi hodinu pluli kolem rybářského poloostrova a dopluli jsme na ukončení sezóny kounovských potápěčů, jímž členem je můj dědeček a kam vždy jezdíme na kole, tedy tentokrát jsme to zkusili jinak…
Sice se mi vůbec nechtělo vstávat, ale nakonec jsem se vydal na autobusové nádraží, odkud mi v 8.20 jel autobus do Košíků. Po příjezdu jsem se zapsal a spolu s mým dědou přecházíme k památníku Zdeňka Sedláčka, kde můj děda, jakožto vedoucí uherskohradišťského odboru KČT, a starosta Košíků mají projev již ke třináctému otevření Stezky Zdeňka Sedláčka. Poté se děda pro jistotu starosty zeptal, jestli u nich náhodou neplatí vyhláška o zákazu sbírání hub. Starosta se usmíval a říkal, že u nich nic takového neplatí. Vyšli jsme tedy na trasu. Opustili jsme vesnici a vešli do lesa. Ke zklamání všech nikde žádné jiné houby kromě muchomůrek. Děda ve vtipu poznamenal, že už je mu jasné, proč se starosta tak potutelně usmíval. Včera asi nechal vytvořit rojnici a všechny houby vysbírat. Zprvu jsme se tomu smáli a brali to jako vtip, ale později jsme tomu i začínali věřit, protože nic jiného než muchomůrky, vyvrácené kmeny plné václavek a plesnivé holubinky prostě nebylo.
Na samotných Skalkách Zdeňka Sedláčka, na jejichž zpřístupnění intenzivně pracoval, protože i tak je tam terén dosti náročný, bylo vyvráceno mnoho stromů, takže se občas tvořily kolony, protože je bylo nutné přelézt, prolézt či podlézt. Pak jsme přes Svatého Huberta přešli k Zuzančině studánce, kde si dáváme svačinu. Poté přes Budačinu přecházíme k Mariánské studánce. Odsud jdeme po neznačené stezce na Sypčiny, odkud je to přes Zadní Paseky jen kousek zpět do Košíků. Čekáme 3 hodiny na autobus a v 16.50 jdeme domů.
Dnes jsme šli na program „Ladislav Špaček: Etiketa není věda“ v našem kině. Bylo to zajímavé a poučné, rozhodně jsem se dozvěděl hodně věcí. Pan Špaček to bral dosti úsměvnou formou a rozhodně to nuda nebyla. Kdyby se vám ta možnost naskytla, rozhodně doporučuji. Bohužel jsem tedy musel odejít o čtvrt hodiny dříve, protože jsem mě první lekci tanečních, takže je to snad dostatečná omluva za malý společenský přestupek.
Ráno v 8.33 jedeme z Huštěnovic do Zlína, odtud v 9.30 na Vsetín. Nastupujeme do autobusu 6 a vycházíme po pár komplikacích nahoru na kopec ke hvězdárně, která je sice malá, ale výklad k ní je velmi zajímavý. Po prohlídce scházíme přes hřbitov zpět na náměstí, kde si na oběd dáváme dobré kuřecí stripsy za 108 Kč. Poté jdeme dle babiččiny tradice do obchodu s oblečením, kde si kupuju (😕) tričko za 299 Kč. Autobusem 3 jedeme zpět na nádraží a zpět do Zlína. Projdeme přes Zlaté jablko, uděláme malý nákup a babička se jde podívat do obchodu s oblečením a já si se sestrou dávám dobrý mražený jogurt na náměstí za 43 Kč. Babička se vrací a jdeme do kina na film Bez věcí nad věcí. Byl celkem dobrý, ale přístupnost 12+ má svůj důvod. V 19.20 jedeme busem zpět do Huštěnovic.
V sobotu jsme v 7.46 jeli vlakem do Brna, kam jsme přijeli v 9.23. Poté jsme koupili trdelník a kafe a jeli tramvají 1 na zastávku Výstaviště – hlavní vstup a přešli k VIDA! centru. Pokud byste někdy byli v Brně, je to opravdu skvělý zážitek, vřele doporučuji tam jít! Je plné zajímavých experimentů a interaktivních prvků. Je to program na celý den a určitě se nudit nebudete… 🙃 Tak šťastnou cestu!
Spolu s mými dvěma kamarády jsem si vyjel na třídenní výlet do Prahy. Byli jsme na exkurzi na letišti, ve hvězdárně, pluli přívozem přes Vltavu, prozkoumávali Barrandov, navštívili Hrad, ale hlavně jsme asi 60% času strávili Geocachingem. Byl to skvělý výlet, moc rád bych si to zopakoval.
V neděli 14.7. jsem šel s rodiči na výšlap. K malenovickému obchodnímu centru jsme dojeli autem, odtud poté v 9:58 trolejbusem 6 na zastávku Malenovice, křiž. Přešli jsme na zastávku Malenovice, točna, odkud jsme v 10:18 vyjeli autobusem 52 nahoru na Chlum. Po výstupu byli rodiče překvapení. Líbil se jim zdejší starý kostel a hezké domky kolem cesty. S mámou jsme se šli projít kousek po silnici dolů, táta na nás počkal na lavičce u kostelíku. Poté Chlum opouštíme.
Jdeme přes lesy a pole směrem k hostišovské rozhledně Na Strážné. Po příchodu jsme zjistili, že je zamknutá a za vstup se platí 50 Kč, tak jdeme raději do hospůdky vedle ní. V hospůdce obsluhoval poněkud svérázný pán, ale dalo se s ním nakonec dobře pobavit. Dáváme si pětkrát půllitr oranžády po 15 Kč, dva boršče po 65 Kč a já si beru ostravskou klobásu za 30 Kč.
Z Hostišové poté odcházíme. Vzhledem k vedru děláme časté přestávky, například v přístřešku pod Zadním vrchem. Vrchu přicházíme na zastávku Jižní Svahy, Kocanda, před kterou se nám naskytl poněkud komický pohled;
V 15:24 odjíždíme trolejbusem 6 z Jižních Svahů zpět k malenovické obchodní zóně. Koupíme si nanuky a rodiče se jdou ještě podívat do Möbelixu. Poté odjíždíme autem zpět domů.
