Blog Daniela Slováčka

Ráno jsem snídal toasty s džemem a smoothie.

Ujel mi vlak, takže jsem do školy došel asi 10 sekund po začátku hodiny, a přesto asi dvě minuty před učitelkou.

Probírali jsme dávání rad a rozdíly mezi druhy podmínkových vět.

Na oběd A se stavujeme do Pretu. Já si kupuji sendvič a Jirka bagetu.

Ze sendviče jsem se ale moc nenajedl, takže jsem si ještě dal oběd B – burger.

Na doporučení jsme jeli s Jirkou na Canary Wharf, že prý tam jsou zvířata.

Tady jsme ale nepochodili. Podíval jsem se na mapu a zjistil jsem, že si to dotyčný spletl se čtvrtí Mudchute o tři stanice dál.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Pěšky jsme přešli k Temži, kde jsme si dali zmrzlinu…

…a šli chodbou na druhý břeh přímo pod vodou… 😀

… až k proslulé lodi Cutty Sark, která vozila čaj.

Zpátky do centra jsme jeli lodí. Ta sice stála hodně peněz, ale zážitek to byl zajímavý. Byla překvapivě velká, rychlá a výkonná.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Trošku jsme ale zaspali a dojeli až na Battersea Power Station.

Odtud jsme tedy chtěli jet autobusem 350 na stanici metra Vauxhall, ale doprava byla naprosto ucpaná a autobus teto linky v nedohlednu, takže jsme raději šli pěšky na nejbližší stanici metra Sloane Square.

Na krátkou dobu jsme se zastavili domů, abychom si odložili batohy a nalehko jeli na Camden Town, což je prý vyhlášené street-food centrum.

Na místě jsme ale moc nepochodili, moc zajímavého tam toho nebylo – bylo tam sice pár restaurací, to ano, ale street-foodu tam bylo opravdu minimum, takže jsme si nakonec rozdělili pizzu.

To nám ale bylo málo, takže jsme se ještě zastavili na velmi dobrý kebab.

Jirka si ho ale dal s pálivou omáčkou a po jídle říkal, že celý hoří. Já jsem mu na to doporučil tu ledovou Fantu, kterou jsem tenkrát měl z Burger Kingu, ale v tom na Camden Town to neměli, takže jsme jeli na Marylebone /má(r)libon/, kde jsem to tenkrát měl, ale tam už měli zavřeno, takže jsme se s nepořízenou vraceli domů.

Domů jsem přišel asi pět minut po večerce, na což jsem tedy předem upozornil, osprchoval se, napsal tento příspěvek a šel velmi unavený spát… 😪

Ráno jsem vstal v 7:50, abych zavolal na British Airways ohledně vrácení peněz za letenky pro rodiče a sestru. Tentokrát se mi to konečně podařilo… 😌

Snídal jsem croissanty s jahodovým džemem a jablečný džus… 😋

Dopoledne jsem se jel projet Overground…

…a pak jel do školy na oběd. Měl jsem nějaké těstoviny s omáčkou a zeleninou. Celkem dobré to bylo… 😀

Protože jsme minulý pátek dokončili učebnici C1.1, ode dneška jsme v C1.2. Ve výuce se to postupně zvyšuje, takže tady skok není, ale budeme tedy psát C1.2 test, protože už tento týden končíme… 😬

Po škole s Jirkou a Ilyou (Rusem, který umí česky a je v Praze na univerzitě) jdeme na Waterloo, …

…odkud poté s Jirkou jedeme na Baker Street, abychom se šli podívat do Regent’s Parku. Byl to opravdu velký a opravdu nádherný víceméně v centru.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Pak už tedy ze stanice Great Portland Street jedeme domů, …

…kde na mě čeká večeře.

Večer už jen čtu Dona Quijota, píšu vlog a po velmi dlouhé době sleduji Netflix.

Dnešek asi pro publikum není moc zajímavý.

Ráno jsem posnídal croissanty, tousty a jablečný džus a pak až do podvečera jen jezdil… 😎

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

A doma mě čekala chutná a až příliš velká večeře… 😀

Poté ještě s kluky přes hodinu a půl řešíme letenky, ať máme konečně jistotu. Jenže platební brána Kiwi stávkovala, takže stejně musíme počkat… 😑🤷‍♂️

Jedná se o dvacátý den, ale především o padesátý příspěvek na tomto blogu. Hodně jsem se rozepsal, ale to je snad jen dobře, ne? 😀

Budíka jsem měl na 7:30, ale z nějakého důvodu jsem se probudil už 7:15. V klidu jsem posnídal croissanty s jahodovým džemem a pomerančovou mardeládou a nachystal se. Kolem 8:40 jsem jel vlakem z East Croydonu na London Bridge, kde jsme měli sraz v 9:00.

V 9:16 jedeme vlakem směr Cambridge (což byla mimochodem ta stejná linka, kterou jsem jel na London Bridge, ale o půl hodiny pozdější spoj).

Do Cambridge přijíždíme před jedenáctou. Nádraží je přes dva kilometry od centra, takže jsme se prošli. Šli jsme kolem botanické zahrady (mysleli jsme si, že je to park, ale bohužel), kolem kostela…

…a kolem Pizza Hutu, kde jsme chtěli jít na oběd, ale poté, co jsme zjistili, že jsou neuvěřitelně, ale neuvěřitelně předražení (£16 za pizzu? 😑), jsme šli raději do McDonadl’s.

To už jsme v centru, kde to žije starou architekturou, nějakými zpěváky, a dokonce stánky na náměstí!

Procházíme k univerzitě.

Za ní je velký kostel (The Chapel z nějakého důvodu), ale to je bohužel na vstupenky koupené dopředu.

Tak tedy kolem univerzity…

…procházíme k řece.

Byly tady hezké loďky k pronajmutí, bohužel jsem nevyfotil… 🙁

Přecházíme mimo hlavní provoz dozadu k trávníku s lavičkou, kde chvíli zůstaneme. Poté si Kuba koupí oficiální tričko Cambridge University a já s Jirkou velmi dobrou, ač velmi drahou zmrzlinu.

Po slízání zmrzliny jdeme přes náměstí se stánky zpět. Na chvíli se zastavíme na obrovském trávníku a pak jdeme na nádraží, odkud v 16:24 jedeme zpět do Londýna.

Od nádraží St. Pancras Int’l, což se dá považovat za takový hlavák (ale to je těžko, nádraží je tady po městě opravdu mnoho, hned vedle například King’s Cross), …

…se jdeme podívat na starý kostel St. Pancras, …

… ale hlavní cíl cesty byl úplně jiný. Za kostelem je strom známý jako The Hardy Tree.

Poté už se jen zastavujeme na milkshake v McDonadl’s a jedeme domů. Večeřím rýži s nějakou omáčkou a masem, nevyfotil jsem… 😕

Ráno vstávám v 7:50, abych v 8:00 zavolal na British Airways, aniž bych musel čekat. Ač jsem se dovolal okamžitě, bohužel jsem nepořídil. Jakmile je let už jednou změněný, nelze požádat o peníze zpět – leda o voucher… 😕

Od 8:45 do 11:05 mám zajímavou online přednášku na téma Práce v UK, v průběhu které snídám cereálie s mlékem.

Ve škole obědvám burger a dělám dobrovolný domácí úkol – formální dopis, ve kterém se mám ucházet o místo. Měl jsem tam jen jednu stylistickou chybku, jinak správně… 😌

Jinak v hodině děláme pár nových slovíček a cvičení v pracovním sešitě, ve skupinách prezentujeme rady na řešení problémů, díváme se na videa a hrajeme Kahoot! kvíz.

Po škole, to jest kolem 17:00, jedeme všichni tři opět do Holland Parku.

Poté se vracíme domů. Přicházím až kolem 20:20 a večeřím špagety.

Osprchuji se a jdu spát celý nedočkavý na zítřek… 😀

Ráno vstávám v 8:00, snídám cereálie s mlékem a obecně se chystám do školy.

Dnes jsem dřívějším vlakem – v 8:51, přičemž na Blackfriars přijíždím v 9:11, kde ještě na jízdenkovém automatu zjišťuji ceny jízdenek do Cambridge, kam bychom chtěli v sobotu zajet.

Ve škole pokračujeme v tématu mezinárodního byznysu. Dnes to ale bylo celkem v pohodě a hodně jsme se bavili mezi sebou a vymýšleli všelijaké scénáře a co bych v nich kdo měl dělat.

Na oběd si dávám lasaně – byly hodně dobré (určitě lepší než v The Angel). Až na ten plast kvůli koronaviru… 😕

Jirku opět doprovázím na autobus na Waterloo a jedu domů, kde na 14:00 mám online hodinu. Dneska to bylo tak šílené, až dobré. Téma bylo negotiation – vyjednávání. Ze začátku to bylo jen o nějakých nudných scénářích, ale na konci hodiny jsme měli vymyslet vlastní scénář, kde byla ve hře rukojmí. Bylo to vše od prvních myšlenek typu krádež v bance až po výhrůžkami zabitím, pokud co nejdříve nedostane 10 pizz… 😂

Poté na večeři dostávám skvělé špagety… 😋

Po večeři se jedu projet tramvají, vyzvednout na nádraží online koupené jízdenky do Cambridge a pak jedu vlakem a metrem na druhou stranu Londýna a zpět domů… 😊

Vstávám v 9:25 svévolně a snídám tousty s máslem a jahodovým džemem.

Protože nám British Airways zrušili let domů (a mým rodičům tam i zpět), volal jsem na jejich zákaznickou linku, abych požádal o vrácení peněz. Problém byl v tom, že jsem se nedovolal, takže jsem to po 30 minutách vzdal s tím, že za nimi natvrdo dojedu.

Cesta to byla strastiplná – autobus, vlak zpožděný omezením kvůli střetu vlaku s osobou, vlak zpožděný kvůli výluce, pečivo z Lidlu na oběd, autobus, autobus a pak ještě asi 10 minut pěšky.

Nakonec to dopadlo tak, že jsem se k tomu ředitelství ani nedostal – chodník končil asi 200 metrů před odbočkou k nim. Na tomto místě jsem byl rád, že je síť autobusů tak strašně hustá. I když jsem byl naprosto uprostřed ničeho, byla kousek zastávka jediné autobusové linky 350 v intervalech 20 minut. Došel jsem tam, čekal asi 10 minut a dojel na terminál 5.

Na místě jsem se po chvíli bloudění a vyptávání se několika zaměstnanců letiště konečně dostal na přepážku British Airways. Po nějaké době oboustranné komunikace mi bylo řečeno, že je to pánovi moc líto, ale že on mi tady s tímto pomoct nemůže. Musím zavolat na zákaznickou linku, ale doporučoval mi, abych tam zavolala hnedka na začátku – v 8:00 ráno.

Tak jsem si teda sbalil svých pět švestek a jel vlakem zpět do města. A to jsem dneska dokonce ani nestihl výuku ve škole kvůli tomuto… 😕

V pět hodin večer se vracím domů. Po cestě z nádraží se ještě stavuji v obchodě. Většina lidí a zaměstnanců firem jsou tady opravdu většinou studení čumáci, ale teď jsem v Coopu nakupoval a byl na pokladně velice, ale velice příjemný člověk, který mi řekl, ať si ten koláč (ano, chtěl jsem si vyzkoušet jablečný koláč a limonádu) užiju, ale ať ho nesmím celý najednou, ať mi z něho není špatně, a popřál mi pěkný zbytek dne, i přesto, že má pršet… 😌

Kolem šesté dostávám večeři. Absolutně nevím, co to je za jídlo, ale jíst se to dalo, přikládám fotku jako obvykle.

Po zbytek večera už jen čtu knížku a přikusuji koláč… 😋

…tedy pokud bych se ve 21:38 nedozvěděl, že do půlnoci mám udělat online test na zjištění pokroku.

Poslech jednoduchý nebyl, ale když jsem si to naplánoval, šlo to víceméně v pohodě. V části se čtením jsem těžce pošel na čas a gramatika byla jednoduchá.

Pak už jsem se tedy konečně osprchoval a šel spát… 😐

Snídám cereálie s mlékem. Ráno mám výuku na 9:30 a tentokrát přicházím jen asi o minutu později. Příště zkusím vlak o 10 minut dřív… 😅

Už máme naši učitelku, nýbrž v tématu mezinárodního byznysu pokračujeme. Dnes se bavíme o různých zvycích a očním kontaktu a jejich dopadech v různých zemích. Občas někdo vymyslel něco vtipného, ale většinu času byla nuda…

Obědvám těstoviny s omáčkou a zeleninou.

Jedu domů se zajížďkou na Gatwick (to je od East Croydonu jen 13 minut a vůbec za tu zajížďku nemusím připlácet, pokud stanici neopustím a dojedu na East Croydon v časovém limitu, což jsem udělal 😎).

Po nějaké době, jak jsme se dříve domluvili, se vracíme do centra. Na 17:15 máme všichni tři sraz u London Bridge. Jirka nám dvoum koupil milkshake, takže si ho jdeme v klidu vypít do toho rozbombardovaného kostela… 😊

Pak to ale už musíme rozpustit, abychom všichni stihli povečeřet. Já to tedy ještě vzal přes Stanmore, což je sice taky v páté zóně, ale na naprosto opačném konci Londýna), …

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

… a tudíž jsem večeřel až po 21:00, ale nikdo nebyl doma, jak jsem věděl, takže bez problémů.

Pak jsem se jen osprchoval, napsal příspěvek a pravděpodobně šel spát… 😀

Vstávám v 8:02, snídám minicroissanty s jahodovým džemem. V 9:01 jedu vlakem na Blackfriars, kde jsem v 9:21. Krásně bych stihl výuku na 9:30 nebýt toho, že jsem z nějakého důvodu šel na druhou stranu mostu, takže jsem musel přijít zpět a pak až ke škole.

Vzhledem k tomu, že je dneska státní svátek, a to i přesto mám výuku, má naše učitelka volno a učí nás Ivan. Probírali jsme obchodní angličtinu a nějaké obchodní tahy nebo co, což mě popravdě moc nebralo. Většinu hodiny jsme strávili diskusemi o tom, co by v jaké situaci měla nějaká firma dělat…

Obědval jsem těstoviny s boloňskou omáčkou a zeleninou.

Jedu domů, kde se poté dlouhé hodiny válím a nemám co dělat, po chvíli mě alespoň napadne číst si knížku – Důmyslný rytíř Don Quiote de la Mancha.

Volal mi Kuba, jestli se nechceme někde setkat. Říkal jsem, že se zeptám, kdy bude večeře. Ta nakonec byla bohužel až kolem čtvrt na osm.

I tak jsem se rozhodl po večeři za Kubíkem dojet, jel jsem s ním dokonce až k domu, což byla hodně velká chyba. Obecně tady všechno jezdí stále ve velmi krátkých intervalech, ale navečer na státní svátek už se ty intervaly hodně natáhly. Až tam na naprosté periferii jsem zjistil, že budu mít opravdu velké problémy, abych se dostal domů před 23:00, protože to je od EF nařízená večerka pro studenty do 18 let. Měl jsem na stanici Woolwich Arsenal pouhopouhé dvě minuty na přestup z autobusu na vlak, ale jako zázrakem se mi na posledních pár vteřin povedlo do vlaku vběhnout. Ještěže autobus jel na čas…

Domů jsem přišel asi v 22:45, takže celkem nic moc. Už žádné večerní výlety… 🤦‍♂️

Snídám cereálie s mlékem. Celé dopoledne jsme se jen balili a chystali na přesun k hostitelské rodině. Jen Kuba měl nějaké problémy, takže ještě (jednu noc) zůstane na rezidenci.

Obědváme v hospodě The Angel, dávám si lasaně a jablečný džus. Lasaně byly takové… neoriginální a celkem malé a nízké a poměr cena/výkon nic moc.

Po jídle se vracíme na rezidenci, já a Jirka si bereme kufry a autobusem 43 jedeme na London Bridge, odkud já na Croydon jedu rychlíkem jednu stanici a Jirka přestupuje na autobus 133 na Brixton.

Na stanici East Croydon přijíždím v 15:26. Na ubytování je to asi 10 minut chůze, ale vzhledem k tomu, že mám hodně zavazadel, čekám raději 10 minut na autobus 197, který mě doveze až k ulici, kde bydlím.

Bydlím u rodiny černochů – manželé a syn, přičemž dvě dcery už se odstěhovaly. Dům mají zvenku takový na první pohled nijaký, …

…ale vevnitř moc pěkně zařízený.

Jen můj pokojík je takový… moc červeno-růžový… 😕🤷‍♂️

Na večeři dostávám „tradiční anglické jídlo“, jak mi bylo řečeno – pečené kuře, těstoviny na ??? způsob, yorkshirský pudink a jednu celou bramboru (tu jsem nepochopil a moc mi tam nepasovala). Bylo to zajímavé a velice chutné… 😀

Chvíli po večeři jsem jel zpět do města, chvíli tam strávil v dopravě a jel domů, osprchovat se a šel spát.