Rubrika: Zahraniční akce

Ráno jsem chtěl posnídat zbytek cereálií se zbytkem mléka, ale když jsem si dal do pusy první lžičku, chutnalo to dost divně (a smrdělo ještě hůř), tak jsem to raději nejedl a jel přímo do školy.

Dneska to bylo takové spíše volnější. První dvouhodinovka seriózní výuka, ve druhé ale už jen drobnosti a nakonec angličtinářské hry – jednu moji (učitelka byla nadšená 😎) a pak kvíz z lekce na Kahootu, online platformě na soupeření týmů v kvízech.

Obědvám burger. Stále to není ono (stále smažený řízek, salát a kečup v bulce s dírou uprostřed), ale bylo to, myslím si, i horší…

Po cestě ze školy se zastavuji v Tescu, kde jsem si koupil skvělý mošt a skvělé jahodové smoothie… 😊

Od 14:00 do 15:20 máme ještě online přednášku na téma Pubs are everywhere (Hospody jsou všude). Obrázek mluví za vše… 😀

Na chvíli si lehnu, protože mě bolí hlava, a poté jedeme spolu do Chinatownu, místní čínské komunity.

Je ale překvapivě malý – jen pár uliček plných restaurací a obchodů. Téměř před každým stavením pak stojí nějaká čínská dáma a láká nás dovnitř, že dnes mají na vše 10 % slevu atp.

Chtěli jsme se tu i najíst, ale všechno tu je HODNĚ drahé (průměrná cena za jídlo asi £20, a k tomu si ještě většina restaurací připisuje 10 % servisní příplatek, našli jsme dokonce příklad podmíněný minimálně £10 na osobu 😑), takže si aspoň v pekárně dáváme sladký bochánek.

Nakonec tedy večeříme mimo Chinatown v itsu, japonském řetězci restaurací. Dávám si Spicy Korean Chicken (pálivé korejské kuře). Kvůli koronaviru musí být servírováno v jednorázových obalech, tak aspoň, že nejsou plastové… 😌

Vracíme se domů a já se ještě na necelých 90 minut jedu projet… 😎

Začínám být alergický na čtvrtky – je to jediný den v týdnu, kdy tady (a i v prváku a druháku ve škole) mám vyčerpávajících osm vyučovacích hodin po 40 minutách, takže už nemám ani moc volný čas.

Dobré ráno. Prší. Dnešek byl doslova jedna katastrofa za druhou – ráno jsem o 20 minut zaspal a při snídani se mi dokonce povedlo rozlét misku s cereáliemi. Tak tak jsem na 9:30 stihl zapnout online výuku – ze začátku zábavné, ale stává se to stále nudnějším a nudnějším. Venku k dešti dokonce začalo foukat, tak zavírám okno.

Online výuka mi tedy končí ve 12:20. Venku neustále prší. Nedaří se mi najít odepínací nohavice a obě mikiny jsou už celkem špinavé, takže se do toho nečasu vydávám polehku. Ve škole poobědvám ne úplně chutné masové koule a celkem tvrdé těstoviny.

Po všech těchto problémech zjišťuji, že mám ještě domácí úkol. Sice jsem ho stihl dodělat, to už jsem ale do třídy, přičemž výuka začínala 14:00, přišel pozdě. I učitelka říkala, že je jakýsi divný den a že ač jsme sotva začali, je celkem unavená. K aspoň drobnému úsměvu nás všech dodala, že aspoň bude předstírat, že není, a usmála se… 😀

Po výuce (to jest v 16:50) vycházím do toho nečasu ven a třesu se zimou. Popoháním Jirku, ať jdeme co nejdříve do stanice. Cesta proběhla kupodivu bez problémů, už jen v dešti od stanice domů.

Po příchodu domů se bavíme o všem možném (po nějaké době přichází Kuba – blázen jít v takovém počasí pěšky 😅). Snad jediná opravdu pozitivní věc dne byla večeře – kluci udělali tyto skvělé burgery… 😎

Ve 22:00 jdu dolů, aby Georgiana případně neměla problémy a nepřinutila nás platit £200, jak má ze zkušenosti jiných ve zvyku. Chci se jít osprchovat a pro jistotu zase neteče teplá voda, tak se jdu osprchovat nahoru.

A k tomu všemu mi přes den párkrát tekla krev z nosu. Prostě čtvrtek… 🤦‍♂️😂

Ráno snídám cereálie s mlékem.

Dnes máme opět výuku od 9:30 do 12:20, kontrolujeme si DÚ a děláme všelijaké poslechy a s tím související cvičení – celkem zábavné ty nahrávky byly… 😊

Po nějakých drobných problémech s kuponem na oběd si dávám burger se slaninou.

Kluci mají dnes odpoledne výuku online (já zase zítra ráno a oni budou mít volno), takže já se vydávám, jak už jsme se i včera bavili, na lov obchodů s bonbóny. Chtěli jsme totiž najít alternativu k předraženému Kingdom of Sweets.

Našel jsem ve čtvrti Stoke Newington (stanice v zónách 2/3 a pak ještě kus pěšky, tedy už relativně daleko od města) malý candy shop. Ten nebyl ale nic moc – nejen že například balíček Skittles stál £1.50 a plechovka americké jahodové Fanty £1.20 (kdyby tam nebylo tolik cukru, byla by dobrá), ale i ten výběr působil poněkud nejistě.

Kousek za stanicí, ač na druhou stranu, byl ještě jeden, tak jsem se tam vydal. Po cestě jsem začal zjisťovat, že jsem víceméně židovské čtvrti. Dokonce i kluci mého věku tady chodili s typickými hábity – na to jsem v centrui ještě nenarazil. Obchůdek byl malý, za to se tam daly bonbóny míchat na váhu za relativně rozumou cenu (£1.49/100g), takže víceméně dobré…

Pak už jsem narážel jen na cukrárny, dočasně zavřené, trvale zavřené (vypadalo to, že existovaly hodně dávno, na Mapách Google ale tvářily v provozu) či dokonce zavřené candy shopy.

Skončil jsem ve čtvrti Elephant & Castle (v doslovném předkladu „Slon a Zámek“ 🤦‍♂️😂), …

…takže jsem si říkal, že když už jsem tam, pojedu až na konečnou ve čtvrté zóně – Morden.

Autobusem přejíždím na stanici Wimbledon a odtud District a Northern line domů. S kluky chceme do restaurace The Angel, ale tam jim nefunguje objednávání, takže jdeme raději do Chipotle.

Vracíme se domů, chvíli se bavíme o dalších možnostech vyřešení návratu domů, já se jen rychle opláchnu, protože neteče teplá voda, a pak jdu spát.

Vzhledem k tomu, že jsem šel spát pozdě a dnes měl výuku až na 14:00, spal jsem až do asi půl desáté. I když jsem ale i tak pozdě přišel z Meal-Deal bagetou v ruce nahoru, kluci sotva vstali.

Poté jsme nic moc nedělali, nebylo ani moc co, spíš jsme si jen vykládali. Kolem 12:30 jedeme do školy, kde si dávám oběd – lasaně…

…a na 14:00 mám výuku. Dnes jsme dělali shrnutí všech možných časů a různá cvičení s tím související. Končíme v 16:50.

Měli jsme v plánu se někam podívat, ale vzhledem k tomu, že začíná dost foukat, jsme jeli raději domů. Ač jsme to pak chtěli ještě uskutečnit, začalo pršet, takže jsme zůstali doma. S minimálními zásobami nám pak nezbylo nic než si vzít jídlo z McDonadlu. Stálo za všechny sice jen £9.96, ale tak asi to nebylo to pravé ořechové… 😅

Dlouhou dobu pak ještě řešíme to, že nám zrušili let domů. Ve 22:00 to ale necháváme být a já jdu na svůj byt…

Dnes máme výuku na 9:30. Posnídám poslední levný sendvič a jedeme autobusem 4 do školy. Na základě mého požadavku jsem byl přeřazen z úrovně B2.2 do C1.1 – je to mnohem lepší, je to přesně ta angličtina, kterou jsem se sem přijel učit… 😍

Na oběd si dávám boloňské špagety.

Doma strávíme asi 2 hodiny vykládáním o všem možném. Poté jedeme autobusem 38 na Green Park, abychom se podívali na Buckinghamský palác.

Procházíme přes St. James’s Park a ze stanice Westminster jedeme na Mansion House, kde jdeme na večeři do velmi drahé burger restaurace Shake Shack (po-st sleva). Dávám si Double ‚Shroomburger, hranoky a colu. Jíme ale celkem pozdě – kolem 19. hodiny.

Vracíme se domů a po zbytek večera už jsme nedělali asi nic, co by stálo za řeč… 😅

Ráno snídám sendvič.

Kuba jde po snídani do kostela a my s Jirkou jedeme na Holland Park. Shodli jsme se, že je to asi ten nejhezčí park, který jsme v Londýně viděli. Byl nechám přírodě víceméně ladem, ale jen do té míry, dokud to vypadalo nádherně. V žádném případě nějaké omezování typu anglický trávník.

Dlouho jsem přemýšlel, jak to s fotkami z Holland Parku udělat. Mám jich tolik, že bych tě o ně nerad ošidil. Vyčlenil jsem proto tedy tuto galerii.

Přejíždíme jednu stanici na Notting Hill Gate. Jirka jde do sushi baru, já do McDonaldu.

Jedeme na stanici Monument, kde se setkáváme s Kubou. Jdeme se podívat na kostel, který byl během druhé světové války rozbombardován, ale jako památku ho nechali být, …

…a poté k památníku velkého londýnského požáru (proto Monument).

Odsud jedeme Docklands Light Railway a autobusem 53 na Greenwich /g(r)enič/ ke Královské observatoři (je tu velké množství lidí, čekal jsem provoz jako v jiných parcích). Právě zde byl totiž ustanoven Greenwichský poledník, rozdělující západní a východní polokoule. Od něho se také odvíjí celosvětový čas – Greenwich Mean Time (zkr. GMT).

Vzhledem k tomu, že Kuba dosud neobědval, jsme chtěli zajet do IKEA. Když jsme tam ale přijeli, byla tam před obchodem fronta asi 50 lidí, takže jsme to raději vzdali a jeli ke stanici metra North Greenwich. Kuba si dává bagetu v Subway a jela jsi v Tescu kupuji opravdu velkou hromadu jídla (dvě balení sendvičů, těstovinový salát, bagetu, tři tyčinky, jednu Colu a tři čtvrtlitry smoothie – z čehož jsem část snědl) jen za £12… 😊

Po návratu domů jedu vlakem na Wimbledon, tramvají na Wandle Park, autobusem 407 do Croydonu (kupuji cereálie) a vlakem zpět do Londýna.

U našeho ubytování se ještě zastavuji na McFlurry a Sweet Chilli Chicken Wrap (úžasný 😍), kupuji mléko a jdu domů.

Při psaní tohoto příspěvku si uvědomuji, že už tu vlastně jsem týden. Čtvrtina kurzu je za mnou a mě to bohužel strašně rychle uteklo. Určitě tu ale nejsem naposledy, už jen proto, že jsem za celý ten týden nezaznamenal ani jednoho komára… 😅

V tomto příspěvku je hodně obrázků, protože mi přišlo, že dnes toho bylo opravdu hodně. Však znáš to, obrázek stojí za tisíc slov… 😉

Ráno vstáváme celkem pozdě. „Snídáme“ u kluků na pokoji asi v 10:00, přičemž já mám sendvič (cibulový – celkem nic moc) a kluci švařežinu.

Chceme zajet do Candy Shopu. Našel jsem jeden na Aldwychi, takže tam jedeme. Dojdeme tam a obchod je zavřený a že prý otevřou později, a to na webu není o uzavření ani zmínka… 😕

Pak jedeme na Baker Street, ale to byla jen cukrárna. Konečně jsme jeden našli na Piccadilly Circus, jenže to je asi 300 metrů od Trafalgar Sqaure, takže to bylo HODNĚ drahé.

Poté jedeme na oběd do již osvědčené The White Swan. Dáváme si burgery.

Nad Londýnem je vesnička Theydon Bois, do které jedeme.

A odtud jdeme do lesa. Ano, čteš správně! Do lesa… 😀

Trasu zhruba osmi kilometrů jsme ušli asi za tři hodiny.

Kupodivu nepršelo… 😌

Po příchodu do Eppingu si za odměnu dáváme půl pinty limonády.

Přecházíme přes městečko…

…a jdeme směrem ke stanici. Po cestě začalo lehce mrholit, ale než jsme došli na místo, bylo to dávno pryč.

Jedeme zpět do města na Stratford. Šli jsme na kebab do German Döner Kebab. A to dost hnusný kebab – dost pravděpodobně nejhorší v mém životě. Gumová tortila, přísady nerovnoměrně po ní. Nemohli jsme si vybrat omáčku, prostě jsme dostali všechny druhy v malých plastových nádobkách! A kdo by dávál hranolky ke kebabu?! Jedním slovem hrůza… 😣

Kluci jedou na ubytování a já až do pozdního večera jezdil všude možně… 😎

Přicházím domů, jdu se osprchovat a jdu spát.

Posnídal jsem tradiční McMuffin (konečně mají horkou čokoládu 😌).

Na 9:30 jdu do školy. Výuka je do 12:20 a pak si dávám oběd – dušené hovězí maso s těstovinami a dušenou zeleninou.

Na 14:00 mám dalších 80 minut výuku online, je to tak tak, že stihnu dojít domů. Je to přednáška na téma value – hodnota. Je to výjimečně jen jedna hodina, takže se obzvláště snažím vnímat, byl totiž důraz na předložky, což má většinou úplně jiná pravidla než v češtině.

Po hodině se jedu projet – až do třetí zóny na stanici Ealing Broadway, abych mohl jet tímto novým vlakem zpět na nádraží Paddington… 😊

Odtud účelně jedu Bakerloo line na Marylebone, kde si kupuji tři sendviče po £1 (+5p za tašku)… 😍

Vracím se domů, kde si dáváme špagety na večeři (sendviče schovávám do ledničky).

Po večeři jedeme na Tower. Vyfotíme si budovu, podíváme se na molo Thames Clippers a přecházíme Tower Bridge.

V Chicken Cottage si dáváme s Jirkou wrap…

…a jdeme se podívat na mrakodrap The Shard. Ze stanice London Bridge jedeme na Stratford, odtud na King’s Cross St Pancras a odtud pěšky domů. Zastavujeme se na milkshake a jdeme spát.

Dnešek byl víceméně o ničem a zdlouhavý. Možná to bude vypadat, že píšu jen o jídle, ale opravdu byla nejedna chvíle, kdy mi kručelo v břiše.

V McDonald’s (už jsem si k tomuto stylu snídaně asi uchytil, nenapadá mě nic lepšího) jsem posnídal McMuffin s Fantou.

Dopoledne mám dvě dvouhodinovky online a odpoledne dvě dvouhodinovky všeobecné angličtiny (je to vyčerpávající, máme mezi dvouhodinovkami jen 10 minut přestávku – posledních 30-45 minut už spíše spím než bdím).

Vzhledem k tomu, že mám výuku ve škole až odpoledne a dopoledne jsem nikam nejel, dnes jsem jezdil jen busem, takže jsem za celý den dal jen £4.50. Kolem 12:30 jedeme do školy autobusem (Kuba jde pěšky) a na oběd si dávám burger se slaninou a sýrem a v přestávce mezi dvouhodinovkami tortilu se šunkou a sýrem.

Autobusem se vracíme domů (Kuba jde pěšky) a já dokončuji svou esej „Does a Good Film Need a Good Sountrack?“. Poté spolu se spolubydlímcím kluků Pavlem jdeme na večeři do mexické restaurace Chipotle na burrito.

Pěšky se vracíme zpátky a zastavujeme se v Mekáči na milkshake za £2.09 (měl jsem jahodový – radím vám dobře, nikdy si jahodový neberte).

Šel jsem s kluky na chvíli nahoru, pak jedu autobusem 43 na London Bridge a zpět (2 × cca 20 minut) a autobusem 214 na Moorfields Eye Hospital a zpět (2 × cca 5 minut) a po malém nákupu v obchůdku pod rezidencí se vracím nahoru.

Přichází až příliš přísná Georgiana Popa, která mě odtud vyhání, že se nesmím kvůli koronaviru vůbec pohybovat po stavení. Vůbec ji netrápí argument, že jsem s kluky prakticky neustále…

Dojdu nahoru, osprchuju se a v 0:57 (GMT 0) jdu konečně spát.

Dnes mám pro změnu výuku dopoledne. Ta 50 % sleva platí po-st, takže jsem si říkal, že posnídám trochu vydatněji – dal jsem si v McDonald’s 2 × 3 palačinky se sirupem a limonádu Oasis k tomu (takový šíleně přeslazený britský Almdudler 😀).

Do výuky jsem pak přišel o asi 3 minuty později, protože jsem na stanici London Bridge ve spěchu nastoupil na špatnou stranu, takže jsem musel jet tři stanice místo jedné. Ne že by mi to vadilo, ale přišel jsem pozdě… 🤷‍♂️

Obědvám lasaně. Byly trochu samovolně se rozjíždějící, ale jinak v pohodě…

Po výuce nás Kuba překvapil, že si kurz zvýšil na intenzivní, takže už musel jet domů, aby to online stihl. My jsme se s Jirkou jeli podívat na Westfield Stratford. Zajímala mě ta architektura, protože se mi ten pražský strašně moc líbí. Bylo to moc pěkné, ale ten pražský je mi sympatičtější… 😊

Krásným novým vlakem TfL Rail se vracíme do Londýna na nádraží Liverpool Street, odkud se (po chvíli bloudění) vracíme domů.

Já jsem si poprvé trochu víc soukromě zajezdil po Londýně (našel jsem obchod se sendviči za £1 😍) a pak se vracím domů, odkud pak jdeme do věhlasné hospody The Angel. Opravdu jsme se dobře najedli (se slevou) – já měl s Kubíkem burger a Jirka měl nádherný Medium Rare steak.

Po cestě zpět domů jsme se zastavili na milkshake do McDonald’s. Doma jsem ještě chvíli nahoře s kluky a jdeme spát.